Historie IQ testů

Historie měření inteligence sahá více než sto let do minulosti. Od prvních pokusů Alfreda Bineta až po současné standardizované testy prošlo testování IQ dramatickým vývojem.

Počátky: Alfred Binet (1905)

V roce 1904 pověřila francouzská vláda psychologa Alfreda Bineta a jeho kolegu Théodora Simona vytvořením metody pro identifikaci dětí, které potřebují speciální vzdělávací podporu. Výsledkem byla první prakticky použitelná škála měření inteligence.

Binetova-Simonova škála (1905) obsahovala 30 úkolů seřazených podle obtížnosti – od jednoduchých senzorických testů až po abstraktní úsudky. Binet zavedl koncept mentálního věku – věku, kterému odpovídají schopnosti testovaného dítěte.

Binetův přístup

Binet věřil, že inteligence je komplexní a nedá se vyjádřit jedním číslem. Varoval před nadužíváním testů a zdůrazňoval, že inteligenci lze rozvíjet. Jeho obavy se později ukázaly jako oprávněné.

Vznik pojmu IQ: William Stern (1912)

Německý psycholog William Stern v roce 1912 navrhl koncept inteligenčního kvocientu (IQ). Původní vzorec byl jednoduchý:

IQ = (mentální věk / chronologický věk) × 100

Pokud mělo desetileté dítě mentální věk 12 let, jeho IQ bylo 120. Tento vzorec fungoval dobře u dětí, ale u dospělých způsoboval problémy – mentální věk se stabilizuje, zatímco chronologický roste.

Stanford-Binetův test (1916)

Americký psycholog Lewis Terman ze Stanfordovy univerzity adaptoval Binetův test pro americkou populaci. Stanford-Binetova škála se stala standardem měření inteligence v USA a je používána dodnes (aktuálně v páté revizi).

Terman bohužel také propagoval eugeniku a věřil, že IQ je převážně dědičné a neměnné. Tyto názory měly negativní společenské dopady a byly později vyvráceny.

Armádní testy: První světová válka (1917)

Vstup USA do první světové války přinesl první masové testování inteligence. Armáda potřebovala rychle roztřídit 1,7 milionu rekrutů podle jejich schopností.

Vznikly dva testy:

Army Alpha – písemný test pro gramotné rekruty
Army Beta – obrázkový test pro negramotné a neangličtináře

Tyto testy ukázaly možnosti skupinového testování a položily základ pro standardizované testy používané dodnes ve školství i zaměstnání.

Wechslerovy škály (1939)

David Wechsler vytvořil v roce 1939 nový typ testu – Wechsler-Bellevue Intelligence Scale. Na rozdíl od Stanford-Bineta zavedl:

Deviační IQ – srovnání s věkovou skupinou místo mentálního věku
Verbální a performační škálu – oddělené měření různých aspektů inteligence
Statistickou normalizaci – průměr 100, směrodatná odchylka 15

Deviační IQ

Moderní IQ není kvocient, ale statistické skóre. Průměr populace je 100, přičemž 68 % lidí má IQ mezi 85 a 115. Pouze 2,5 % populace má IQ nad 130 nebo pod 70.

Z Wechslerova testu vznikly dnes nejpoužívanější testy:

WAIS (Wechsler Adult Intelligence Scale) – pro dospělé
WISC (Wechsler Intelligence Scale for Children) – pro děti 6–16 let
WPPSI (Wechsler Preschool and Primary Scale) – pro předškoláky

Ravenovy matice (1936)

Britský psycholog John C. Raven vytvořil test založený na neverbálních obrazcích – Ravenovy progresivní matice. Test měří fluidní inteligenci a je kulturně neutrálnější než verbální testy.

Ravenovy matice se staly populární pro mezinárodní srovnání a testování, kde jazykové bariéry zkreslují výsledky.

Flynnův efekt (1984)

Novozélandský výzkumník James Flynn objevil překvapivý trend: IQ skóre v rozvinutých zemích kontinuálně rostou – průměrně o 3 body za dekádu.

Možné příčiny Flynnova efektu:

Zlepšená výživa a zdravotní péče
Menší rodiny a více pozornosti dětem
Lepší vzdělávání a kognitivní stimulace
Větší důraz na abstraktní myšlení ve společnosti

Zajímavé je, že v některých zemích se efekt v posledních desetiletích zastavil nebo dokonce obrátil.

Moderní éra (1990–současnost)

Současné testování inteligence přináší nové přístupy:

CHC teorie – Cattell-Horn-Carrollova teorie rozlišuje více faktorů inteligence
Počítačové adaptivní testování – obtížnost se přizpůsobuje odpovědím
Neurovědecký výzkum – propojení IQ s mozkovými strukturami
Kulturně férové testy – snaha eliminovat kulturní zkreslení

Kontroverze a kritika

IQ testy byly a jsou předmětem kritiky:

Kulturní zkreslení – testy mohou zvýhodňovat určité skupiny
Zúžený pohled – IQ neměří všechny důležité schopnosti (kreativitu, emoční inteligenci, praktické dovednosti)
Zneužití – historické použití pro eugeniku a diskriminaci
Nadhodnocení významu – IQ není jediným prediktorem úspěchu

Co IQ měří a neměří

IQ testy dobře predikují školní úspěch a některé aspekty pracovního výkonu. Neměří však motivaci, vytrvalost, sociální dovednosti ani kreativitu – faktory, které jsou pro životní úspěch stejně důležité.

Časová osa

Rok	Událost
1905	Binet a Simon publikují první test inteligence
1912	William Stern zavádí pojem IQ
1916	Stanford-Binetův test v USA
1917	Army Alpha a Beta testy ve válce
1936	Ravenovy progresivní matice
1939	Wechsler-Bellevue škála
1949	WISC pro děti
1955	WAIS pro dospělé
1984	James Flynn popisuje Flynnův efekt
2003	Stanford-Binet 5. edice
2008	WAIS-IV

Vyzkoušet IQ test