Flynnův efekt
Každá generace dosahuje v IQ testech lepších výsledků než ta předchozí. Tento zajímavý fenomén objevil James Flynn a pojmenoval jej po něm.
Co je Flynnův efekt
Flynnův efekt popisuje dlouhodobý růst skóre v IQ testech pozorovaný v průběhu 20. století. James Flynn, novozélandský politolog, si v 80. letech všiml, že průměrné výsledky v IQ testech rostou přibližně o 3 body za dekádu.
To znamená, že průměrný člověk dnes by v testu z roku 1920 dosáhl IQ kolem 130 – a naopak, průměrný člověk z roku 1920 by v dnešním testu měl IQ kolem 70.
Důležité upozornění
To neznamená, že jsme skutečně chytřejší než naši předkové. Spíše jsme se zlepšili v dovednostech, které IQ testy měří.
Jak velký je efekt
- Průměrný růst: 3 IQ body za 10 let
- Celkový růst za 100 let: přibližně 30 bodů
- Největší u: neverbálních testů (Ravenovy matice)
- Menší u: verbálních a znalostních testů
Možná vysvětlení
1. Lepší výživa
Podvýživa v dětství negativně ovlivňuje vývoj mozku. Zlepšení stravy v průběhu 20. století mohlo přispět k lepšímu kognitivnímu vývoji.
2. Vzdělávání
Délka školní docházky se dramaticky prodloužila. Škola trénuje právě ty schopnosti, které IQ testy měří – abstraktní myšlení, řešení problémů, práci s informacemi.
3. Vizuálně bohatší prostředí
Moderní svět je plný vizuálních podnětů – televize, videohry, počítače. To může trénovat prostorové a vizuální schopnosti, které jsou důležité pro neverbální IQ testy.
4. Menší rodiny
Děti z menších rodin mívají v průměru vyšší IQ – možná proto, že rodiče jim věnují více individuální pozornosti.
5. Lepší zdravotní péče
Snížení dětských nemocí a jejich komplikací může chránit vývoj mozku.
Obrací se trend?
Některé studie z posledních let naznačují, že v rozvinutých zemích se Flynnův efekt zpomaluje nebo dokonce obrací. V Norsku, Dánsku a dalších zemích byl zaznamenán mírný pokles IQ.
Možná vysvětlení obratu:
- Dosažení „stropu" environmentálních zlepšení
- Změny ve vzdělávacím systému
- Více času na obrazovkách místo čtení
- Demografické změny
Co nám Flynnův efekt říká
O IQ testech
IQ testy neměří „absolutní" inteligenci, ale spíše určité kognitivní dovednosti relativně k ostatním. Proto je nutné testy pravidelně překalibrovávat.
O inteligenci
Inteligence je plastičtější, než se dříve myslelo. Prostředí má na ni významný vliv – přinejmenším v rozsahu, který Flynnův efekt dokumentuje.
O společnosti
Modernizace a zlepšování životních podmínek mají měřitelný dopad na kognitivní schopnosti populace.
Praktické důsledky
- Testování: IQ testy je třeba pravidelně aktualizovat
- Historická srovnání: Nelze přímo srovnávat IQ napříč generacemi
- Diagnostika: Staré normy mohou vést k chybné diagnóze
Inteligence.cz