Typy inteligence

Howard Gardner v roce 1983 přišel s revoluční myšlenkou – inteligence není jen jedna. Existuje jich minimálně osm a každý člověk v nich vyniká jinak.

Proč jedna inteligence nestačí

Tradiční IQ testy měří především logicko-matematické a jazykové schopnosti. Jenže co člověk, který geniálně hraje na klavír, ale v matematice tápe? Nebo sportovec s fenomenální koordinací, který píše s chybami?

Gardner si všiml, že školy i testy hodnotí jen úzký výsek lidských schopností. Proto navrhl teorii mnohočetné inteligence, která uznává různé druhy „chytrosti".

Osm typů inteligence

1. Jazyková (lingvistická)

Schopnost používat jazyk – mluvený i psaný. Lidé s touto inteligencí rádi čtou, píší, vyprávějí příběhy a učí se cizí jazyky. Typičtí představitelé: spisovatelé, řečníci, novináři.

2. Logicko-matematická

Schopnost logicky myslet, počítat a řešit abstraktní problémy. Tuto inteligenci měří většina IQ testů. Typičtí představitelé: vědci, programátoři, účetní.

3. Prostorová (vizuální)

Schopnost vnímat a představovat si trojrozměrný prostor. Tito lidé dobře čtou mapy, kreslí a orientují se. Typičtí představitelé: architekti, piloti, výtvarníci.

4. Hudební

Citlivost k rytmu, melodii a zvukům. Lidé s hudební inteligencí snadno poznají falešný tón a pamatují si melodie. Typičtí představitelé: hudebníci, skladatelé, zvukaři.

5. Tělesně-pohybová (kinestetická)

Schopnost ovládat své tělo a manipulovat s předměty. Tito lidé se učí „rukama" – potřebují si věci vyzkoušet. Typičtí představitelé: sportovci, tanečníci, chirurgové.

6. Interpersonální

Schopnost rozumět druhým lidem – jejich motivacím, emocím a záměrům. Blízká emoční inteligenci. Typičtí představitelé: učitelé, psychologové, obchodníci.

7. Intrapersonální

Schopnost rozumět sám sobě – vlastním emocím, silným a slabým stránkám. Lidé s touto inteligencí dobře znají své limity. Typičtí představitelé: filozofové, spisovatelé.

8. Přírodní (naturalistická)

Schopnost rozpoznávat a třídit objekty v přírodě – rostliny, zvířata, počasí. Gardner ji přidal později. Typičtí představitelé: biologové, veterináři, zahradníci.

Kritika teorie

Gardnerova teorie má i své kritiky. Hlavní námitky:

Nejsou to spíš talenty? – Někteří psychologové tvrdí, že Gardner zaměňuje inteligenci s nadáním nebo dovednostmi.
Obtížné měření – Na rozdíl od IQ neexistují spolehlivé testy jednotlivých inteligencí.
Korelace – Výzkumy ukazují, že různé „inteligence" spolu často korelují, což naznačuje existenci obecného faktoru (g).

Přesto teorie přinesla důležitý vhled: lidé jsou chytří různými způsoby a tradiční vzdělávání by mělo tento fakt reflektovat.

Praktické využití

Znalost vlastních silných stránek pomáhá:

Vybrat vhodné povolání
Zvolit efektivní způsob učení
Pochopit, proč vám některé věci jdou snáz
Ocenit různorodost ve týmu