Mýty o IQ

Kolem inteligence a jejího měření koluje spousta nepřesností a přímo mýtů. Pojďme si některé z nich vyvrátit.

Mýtus 1: Používáme jen 10% mozku

Realita: Ne

Tento mýtus je snad nejrozšířenější. Ve skutečnosti používáme celý mozek – jen ne všechny části současně. Zobrazovací metody jako fMRI jasně ukazují aktivitu v celém mozku. Kdyby 90% mozku bylo zbytečných, poškození těchto oblastí by nevadilo – ale vadí.

Mýtus 2: IQ je neměnné po celý život

Realita: Částečně

IQ je poměrně stabilní, ale ne absolutně neměnné. V dětství se může měnit více, v dospělosti méně. Vzdělávání, životní styl a zdravotní stav mohou IQ ovlivnit – obvykle v rozsahu několika bodů.

Mýtus 3: IQ měří celou inteligenci

Realita: Ne

IQ testy měří specifické kognitivní schopnosti – logické myšlení, verbální schopnosti, prostorovou orientaci. Neměří kreativitu, emoční inteligenci, praktickou chytrost ani sociální dovednosti. Jsou užitečným, ale omezeným nástrojem.

Mýtus 4: Geniové jsou vždy úspěšní

Realita: Ne

Vysoké IQ je výhoda, ale ne záruka úspěchu. Mnoho lidí s velmi vysokým IQ žije průměrné životy, zatímco mnozí úspěšní lidé mají „jen" nadprůměrné IQ. Důležitá je také motivace, vytrvalost a příležitosti.

Mýtus 5: Mozartův efekt zvyšuje IQ

Realita: Ne

Studie z roku 1993 tvrdila, že poslech Mozarta dočasně zvyšuje IQ. Média to zveličila a vznikl mýtus. Pozdější výzkumy původní efekt nepotvrdily. Jakákoli příjemná stimulace může krátkodobě zlepšit výkon, ale nejde o trvalé zvýšení IQ.

Mýtus 6: IQ testy jsou kulturně neutrální

Realita: Částečně

I „neverbální" testy obsahují kulturní prvky – znalost geometrických tvarů, zkušenost s podobnými úkoly. Moderní testy se snaží být co nejférovější, ale úplná kulturní neutralita je pravděpodobně nedosažitelná.

Mýtus 7: Levá a pravá hemisféra = logika a kreativita

Realita: Zjednodušení

Populární představa „levomozgových analytiků" a „pravomozgových kreativců" je přílišným zjednodušením. Obě hemisféry spolupracují na většině úkolů. Ano, některé funkce jsou více lokalizovány, ale mozek pracuje jako celek.

Mýtus 8: Brain training hry zvyšují IQ

Realita: Spíše ne

Aplikace jako Lumosity slibují zlepšení mozku. Výzkumy ale ukazují, že se zlepšíte v konkrétních hrách, ale tento efekt se nepřenáší na obecnou inteligenci. Je to jako trénovat jeden cvik – neudělá z vás to komplexně silnějšího.

Mýtus 9: Einstein měl IQ 160

Realita: Nevíme

Einstein nikdy neabsolvoval IQ test. Čísla, která se uvádějí (160, 180...), jsou pouhé odhady. Totéž platí pro „IQ" historických osobností jako Leonardo da Vinci nebo Newton – jsou to retrospektivní spekulace.

Mýtus 10: Velikost mozku = inteligence

Realita: Slabá korelace

Existuje slabá korelace mezi velikostí mozku a IQ (asi 0,3), ale není to rozhodující faktor. Důležitější je struktura mozku, hustota nervových spojení a efektivita zpracování informací.

Co je tedy pravda?

  • IQ měří určité kognitivní schopnosti poměrně spolehlivě
  • IQ předpovídá akademický úspěch lépe než většina jiných měřítek
  • Inteligence je částečně dědičná, částečně ovlivněná prostředím
  • IQ se dá mírně ovlivnit životním stylem a vzděláváním

Související články